Odpovědnost je jako Koruna. Když si jí chce někdo nasadit na hlavu sám, nebývá to s dobrými úmysly a špatně to končívá.
Jedno ze zlatých pravidel managementu je, ať už se jedná o práci nebo o vlastní děti, že pravomoc a odpovědnost musí být nedělitelná dvojice. Na první pohled je těžké to uhlídat, protože lidé prahnou po tom prvním a všemožně se snaží vyhnout tomu druhému. Ale to je pouze začátek.
Ještě horší, než člověk, který se snaží získat pravomoc bez adekvátní odpovědnosti, je člověk, který účelově deklaruje svojí odpovědnost jen jako argument pro získání pravomoci. Takový záměr je z principu vždy podezřelý. Proč?
Chyták je v tom, co kdo odpovědností vlastně myslí. Nejméně bolestivá interpretace totiž je, že odpovědný je ten, na koho se v případě průšvihu křičí. To se může zdát jako velmi malá cena za nějakou pravomoc. Zvlášť pro lidi s teflonovou povahou je to prakticky zadarmo, tak proč se k takové odpovědnosti nepřihlásit.
Aby ale měla dvojice pravomoc-odpovědnost pozitivní účinek v tom manažerském smyslu, musí odpovědnost reprezentovat mnohem víc než ochotu nechat na sebe křičet. Musí představovat schopnost a vůli vyřešit následky problému, za který je někdo odpovědný. Ani jedno není věc vlastního rozhodnutí.
Schopností je například kvalifikace u technika nebo budget u manažera. Technik odpovědný za rozhodnutí o konzistenčním modelu dat může být jen ten, komu (nejlépe ve tři ráno) zavolají, co dělat se zprzněnou databází. Manažer odpovědný za rozhodnutí o uspíšení prací může být jen ten, kdo má oprávnění alokovat rozpočet projektu na odstranění případného technického dluhu (nejlépe na úkor vlastních odměn).
A vůle? Jak to, že ani vůle není věc vlastního rozhodnutí? Protože její příslib není automaticky realita. Závazek řešit problémy je bezcenný bez nějaké míry jistoty v jeho naplnění a tuto jistotu musí nabýt ti, kdo odpovědnost svěřují, nikoli ten, kdo se o ní hlásí. Navíc její základní zdroj jsou historické zkušenosti, nikoli aktuální prohlášení.
Poslední paralela s Korunou je, že odpovědnost mohou delegovat jak organizačně nadřízení, tak podřízení, ale na dobrovolnosti takového delegování na základě schopností a víry ve vůli odpovědnost nést to nic nemění. Ten, kdo si položí Korunu na svou hlavu sám jen díky své aktuální moci, špatně dopadne a ti, kdo mu to dovolí, s ním.